Odborné

170 litrů ročně! Alkohol je tichý sabotér imunity, únorová pauza prospěje každému

Dnes a denně si v České republice připíjíme na zdraví. Paradoxně právě přípitkem mu systematicky škodíme. Vypijeme průměrně 170 litrů alkoholu ročně – to je, jako byste si každý den svého dospělého života dopřáli půl litru piva. Každý den. Bez výjimky. A následky? Jen za loňský rok skončilo v nemocnicích přes 13 000 lidí s diagnózou přímo spojenou s alkoholem. Šest ze sta úmrtí v naší zemi má na svědomí alkohol, tedy víc než dopravní nehody a sebevraždy dohromady.

„To se mě netýká,“ říkáte si možná. Jenže tichá eroze našeho zdraví začíná dávno před tím, než se dostaneme do statistik. Stačí ta „nevinná“ sklenička vína k večeři nebo pár piv s kamarády po tréninku. Právě proto je únor věnovan abstinenci – ne jako kárání závislých, ale jako příležitost pro nás všechny uvědomit si, jak moc je alkohol součástí našich životů. A hlavně, jak moc může měsíční pauza prospět naší imunitě a celkové pohodě.

Jak alkohol skutečně ovlivňuje obranyschopnost

Možná si říkáte, že sklenička vína denně přece nemůže uškodit. Jenže právě dlouhodobé, byť umírněné pití významně oslabuje imunitní systém. Konkrétně? Má neblahý dopad především na játra a střevní mikrobiom.

Játra obsahují speciální imunitní buňky, které zachycují škodliviny a patogeny obsažené v krvi. Když ale zpracovávají alkohol, nemohou se naplno věnovat své obranné funkci, takže bakterie a viry mají do našeho organismu snazší cestu a imunitní systém nestíhá efektivně reagovat na potenciální hrozby. Pokud k tomu připočteme, že alkohol narušuje rovnováhu střevních bakterií a poškozuje ochrannou výstelku střev, je vše hned jasnější. Vždyť ve střevech sídlí až 70 % našeho imunitního systému!

Přímý útok na imunitní buňky vypadá asi takto:

• Jediná epizoda nadměrného pití snižuje schopnost těla bojovat s infekcí až o 75 %.
• Pravidelná konzumace zvyšuje náchylnost k respiračním onemocněním o třetinu.
• Délka rekonvalescence se prodlužuje u pravidelných konzumentů v průměru o 30 %.

A pokud ke své vášni pro alkohol připojujete i vášeň pro kouření, měli byste vědět, že cigaretový kouř kromě jiného:

• Poškozuje ochrannou výstelku dýchacích cest,
• ničí řasinky, které přirozeně čistí plíce,
• zdvojnásobuje riziko respiračních infekcí,
• v kombinaci s alkoholem vytváří „dokonalou bouři“ podrážející imunitě nohy.

Podpořte své tělo na cestě ke změně 

Teď je vám asi o dost jasnější, proč vznikla iniciativa únor bez alkoholu a jaké benefity vám přinese, když se zapojíte. Mimochodem, loni tak učinilo přibližně 900 tisíc Češek a Čechů. Podle průzkumů pociťovali zlepšení spánku a méně únavy. V březnu pilo alkohol méně než dřív 52 % účastníků a 12 % pokračovalo dokonce v abstinenci. Dobrá zpráva také je, že měsíční pauza od alkoholu může snížit zánětlivé procesy v těle o 20-40 %, zlepšit funkci jaterních buněk o 15-25 % a významně posílit aktivitu imunitních buněk.

Únor bez alkoholu je skvělou příležitostí, jak dopřát svému tělu zasloužený restart. Přesvědčili jsme vás? A co když můžete z této výzvy získat ještě více? Podpořte svou regeneraci přírodním komplexem Juvenil – kombinací aminokyselin, krátkých peptidů a nukleotidů, která vrací vitalitu a pomáhá tělu cítit se jako znovuzrozené.

Tři klíčové fáze odvykání alkoholu a kouření:

1. Detoxikační jízda - Očista organismu je prvním krokem ke zdraví, lepšímu trávení a silné imunitě. Spolehněte se na Juvenil Detox, který obsahuje přírodní ingredience jako jablečnou vlákninu, pektin a krušinu olšovou. Podpoří střevní mikrobiom, pomůže tělu zbavit se toxických látek a nastartuje váš nový začátek.
2. Imunitní restart – Po detoxikaci je čas na obnovu obranyschopnosti. Juvenil Kapky nebo Tobolky urychlují regenerační procesy, pomáhají při oslabení organismu, fyzické i psychické zátěži a přispívají i k dobré kondici v období stárnutí.
3. Poctivá hydratace – Správný pitný režim je klíčový! Juvenil Sirupy a šumivé tablety s vitamíny skupiny B, vitaminem C, zinkem a unikátním komplexem Juvenil® podporují regeneraci a posilují imunitu. Přidejte je do vody a dopřejte tělu zdravou hydrataci kdykoliv během dne – po sportu, při únavě nebo jen tak pro lepší pocit po náročném dni.

Nejste na to sami – přidejte se k nám na @jsem.juvenil!

Rozhodnutím nepít v únoru alkohol dáváte svému tělu šanci na odpočinek, regeneraci a posílení imunity. Zbavíte se škodlivých látek, získáte více energie a radost z každého dne. Jdete do toho s námi?

Sledujte nás na Instagramu @jsem.juvenil – najdete tam cenné tipy, motivaci i naši plnou podporu. Sdílejme, co nám pomáhá, a inspirujme se navzájem na cestě ke zdravějšímu životnímu stylu. Pozitivní změny, které společně nastartujeme, vydrží nejen v únoru, ale i dlouho poté!

„Nemějte strach a v případě podezření na poruchu autistického spektra u vašeho dítěte se obraťte na odborníky,“ apeluje MUDr. Jela Hrnčiarová, primářka Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. V jakém věku se autismus obvykle projeví? Roste počet dětí s autismem? A co přineslo testování Juvenilu u dětí s poruchami autistického spektra? Obsáhlý rozhovor s přední českou psychiatričkou odpovídá na řadu otázek, které si klade každý rodič dítěte s autistickou poruchou.

Jak byste laikům vysvětlila, co přesně autismus je?

Vznik autistické poruchy je vrozený – podmíněn příznivou či nepříznivou kombinací 12-15 genů nebo metabolickou vadou. Jde o skupinu různorodých poruch, proto mluvíme o poruchách autistického spektra. Příznaky se rozvíjejí od narození, mění se v čase a trvají po celý život v různé formě. Někteří dospělí s autismem jsou schopni se plně či s omezením zapojit do života, ti se závažnějšími potížemi jsou odkázáni na pomoc okolí.

Co patří k nejčastějším projevům?

Autismus souvisí s poškozením některých mozkových funkcí, jejichž vlivem dítě není schopné správně vyhodnotit informace z vnějšího světa. Děti s autismem mají potíže zejména v oblasti komunikace, reakcí na své okolí, představivosti, emocionálního vcítění se či při chápání úkolů běžného dne. V některých oblastech mohou naopak vynikat, kupříkladu mívají dobrou mechanickou paměť. Spektrum projevů autismu má různé stupně závažnosti a taktéž projevy jednotlivých dětí mohou být odlišné. Na jedné straně spektra jsou nemluvící děti s nízkofunkčním autismem jen velmi obtížně komunikující, na opačném konci spektra jsou děti s vysokofunkčním autismem, takzvaným Aspergerovým syndromem, adaptabilnější s lepšími komunikačními schopnostmi.

V čem se autistické děti liší od svých vrstevníků?

Významných rozdílů je skutečně hodně. Pokud jde o komunikaci, objevuje se u nich opožděný vývoj řeči, nereagují na oslovení, pokyny. Mívají často záchvaty vzteku, v řeči nezřídka užívají vulgarismy. Jejich řeč je zvláštní, s dlouhými monology bez ochoty přerušení, opakují věty či slova, nerozumí neverbální komunikaci ostatních. Gestikulaci používají omezeně. V oblasti sociálního chování pozorujeme, že bývají samotářské, nedělá jim potěšení společnost ostatních dětí. Mívají potíže s udržením očního kontaktu, jsou uzavřeny ve vlastním světě. S hračkami si autistické děti moc nehrají, nebo si hrají jiným způsobem než ostatní. Mohou být přehnaně fixované na některé předměty. Mají zájem o to, jak věci fungují, rozebírají předměty či hračky. Zajímají se o techniku, přístroje a odborné encyklopedie. Můžeme pozorovat přehnané reakce na určité zvuky či občasné záchvaty vzteku. Děti mají velmi rigidní chování a jsou citlivé k jakýmkoliv změnám v jejich obvyklém denním režimu. Lpí na rutině a mají jen jednotvárné zájmy. Nesnáší změny.

To je poměrně široký popis, jak složité je v těchto případech určit diagnózu?

Diagnostika je velmi komplikovaná. Základem je psychologické a psychiatrické vyšetření. Pro rozpoznání poruchy jsou klíčové zejména projevy chování. V další fázi se zjišťuje, zda se autistická porucha vyskytuje v souvislosti s některým jiným tělesným onemocněním či genetickou anomálií.

Autismus dítěte jistě změní život celé rodiny…

Bezesporu. Takové dítě potřebuje celodenní péči alespoň jednoho z rodičů. Děti s autismem se velmi často neadaptují na běžnou mateřskou školku či školu, potřebují kolektivní zařízení
s mnohem menším počtem dětí a intenzivnějším individuálním přístupem, i ve vyšších třídách školy vyžadují doprovod, ve škole zpravidla mívají asistenta, speciální vzdělávací plán zohledňující jejich potřeby. Děti s autismem mohou být zařazovány buď do speciálních autistických tříd, nebo jsou integrovány do běžné školy do třídy s asistentem pedagoga. Jsou vedeny metodou strukturovaného učení a mají individuální vzdělávací plán. I v dospělosti zůstávají často v péči rodiny, potřebují pomoc při běžných denních činnostech. V případě, že je domácí péče nezvladatelná, je nutná institucionalizace ve specializovaném zařízení. Dítě s autismem v rodině je obrovská výzva. Rodinu buď stmelí, ale bohužel nezřídka i rozdělí. Pak péče zůstává obvykle pouze na matce. Vyplňuje veškerý její čas a navázat nový partnerský vztah pro ni není snadné.

Je autismus skutečně nevyléčitelný?

Autismus zůstává nadále nevyléčitelnou duševní poruchou bez příčinné léčby. Průzkumy však ukazují, že téměř 60 % rodičů vyhledává alternativní přístupy – různé dietní programy vylučující některé potraviny, anebo doplňování látek, u kterých se předpokládá deficit v mozku. Z dostupných medicínských pramenů je ale zřejmé, že zatím neexistuje žádná prokazatelně účinná dieta, která by měla v kompenzaci autistických projevů reálný přínos. Některé diety jsou naopak pro dítě nebezpečné a poškozující vývoj.

Naděje neexistuje?

Snad ano. Jedním z nadějných směrů se v poslední době jeví zaměření na spektrum mikrobů ve střevě, které se ukazuje být velice významné pro různé funkce lidského organizmu, nejen ty, které souvisí se známou funkcí střeva jako orgánu zodpovídajícího za zažívání, trávení potravy a vyměšování. Provedené klinické studie již v nedávné minulosti potvrdily, že změnou nepříznivého spektra mikrobů ve střevě došlo u dospělých autistů ke zlepšení některých příznaků.

Autisté mají „jiná“ střeva?

Jedním z nedávných zjištění je, že pacienti s autismem mají specifické složení střevní mikroflóry. To je utvářeno stravou, životním stylem, vystavení se mikrobům v rané vývojové fázi a taktéž kontaktem s infekcí, genetikou, imunologickými a hormonálními vlivy. Byl již testován efekt nutriční intervence, prebiotik, probiotik a symbiotik i transplantace fekální mikroflóry jako postupu k ovlivnění druhového složení střevní mikroflóry pacientů s autismem. Výsledky těchto studií je třeba brát s rezervou, protože informace jsou pořád nedostatečné. O rozšíření poznatků na tomto poli jsme se snažili i naším výzkumem vlivu Juvenilu na mikroby ve střevě autistických dětí.

Proč jste k výzkumu zvolili právě Juvenil?

Kromě toho, že účinkuje na imunitu, má Juvenil vliv i na mikroby ve střevě a ovlivňuje jejich zastoupení způsobem, který je referován jako příznivý pro pacienty s autismem. Chtěli jsme ověřit jeho efekt i pozorovatelné příznaky. Provedené klinické studie již v nedávné minulosti potvrdily, že změnou nepříznivého spektra mikrobů ve střevě došlo ke zlepšení některých příznaků u dospělých autistů.

Mikroflóra střeva a mozek spolu komunikují různými cestami, včetně imunitního systému, metabolismu, bloudivého nervu a střevního nervového systému, mikrobiálními metabolity. Změna v druhovém složení střevní mikroflóry má cestou propojení střevní mikroflóry s mozkem za následek změnu spektra neurotransmiterů, tedy chemických látek, které vznikají v organismu a podílí se na přenosu nervových vzruchů. K nejznámějším patří serotonin, adrenalin nebo dopamin. To v konečném důsledku ovlivňuje rozumové funkce, neurologické a psychiatrické vlastnosti jedince.

Jak testování Juvenilu probíhalo?

Do pilotní dvojitě zaslepené studie bylo zařazeno 28 dětí ve věku 3-7 let, 9 dívek a 19 chlapců. Z toho 16 dětí v péči Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové splňovalo kritéria pro diagnózu poruchy autistického spektra a zbývajících 12 dětí – kontrolní skupina – bylo bez známek poruchy autistického spektra. Skupina autistických dětí byla náhodně rozdělena do dvou skupin po 8 dětech. První skupině byl podáván Juvenil, zatímco druhé skupině 8 autistických dětí bylo podáváno placebo.  Juvenilnebo placebo byly dětem podávány ústy jejich rodiči doma, jednou denně po dobu 3 měsíců. K vyhodnocení účinku Juvenilu na střevní mikroflóru byly vzorky stolice odebrány jednou před a jednou po 3 měsících podávání přípravku Juvenil nebo placeba. Autistické děti byly hodnoceny psychiatrem, klinickým psychologem pomocí Childhood Autism Rating Scale v její standardní verzi (CARS2-ST) a informacemi rodičů.

Jaké byly výsledky testování Juvenilu a jaké změny jste pozorovali?

Tato studie prokázala, že děti trpící autismem měly výrazně odlišnou střevní mikroflóru od těch zdravých. Po užívání Juvenilu se složení jejich mikroflóry přeměnilo na mikroflóru podobnou zdravým dětem. Juveniltaké pozitivně ovlivnil příznaky autismu u dětí v kategoriích pohybových projevů, reakcí na zrakové podněty, strachu a nervozity, neverbální komunikace a úrovně aktivity. Užívání přípravku Juvenil bylo u všech dětí bezpečné a dobře snášeno, bez jakýchkoli vedlejších účinků.

Mohou výzkumy mikrobiomu ovlivnit budoucí přístupy k léčbě autismu?

Výzkum mikroflóry se jeví být velmi perspektivní. Další studie na větších souborech pacientů mohou vytipovat cílovou skupinu osob s poruchou autistického spektra, u které bude mít přípravek upravující mikrobiom výraznější efekt na viditelné příznaky autismu, a tím i jejich uplatnění v běžném životě.

Bude to podle vás zapotřebí? Pozorujete ve své praxi, že počet osob s poruchami autistického spektra roste?

Autismem trpí podle nejnovějších výzkumů více než jedno ze sta dětí.  Rozpoznání a diagnostika je komplikovaná, důležité je rozpoznat poruchu v raném věku dítěte, což bývá v praxi nesnadné. Navzdory tomu, že prvních odchylek ve vývoji dítěte si mohou rodiče být vědomi již ve věku 12-18 měsíců, nezřídka i několik let hledají odbornou pomoc a od vyhledání první odborné pomoci ke stanovení diagnózy autismu uplyne dlouhá doba. Včasná diagnostika je velmi důležitá, u dětského autismu jde o rozpoznání poruchy od 3 do 5 let věku, u Aspergerova syndromu je to od 5 do 7 let věku. V současnosti, kdy se diagnostika těchto poruch zpřesňuje a posunuje do nižšího věku i v ČR, lze v řadě případů rozpoznat poruchu před 3. rokem věku, u některých dětí i do 2 let věku. Jeden z 5 kojenců s autismem má raný vývoj bez nápadností a potíže se zviditelní později.

Odhady prevalence autismu vykazují v posledních desetiletích trvalý nárůst. Současná prevalence poruch autistického spektra se odhaduje na 1 až 1,5 procenta dětské populace. Nárůst prevalence prozatím nebyl uspokojivě vysvětlen. Má se zato, že asi 50 procent z nárůstu případů lze přičíst lepší diagnostice, zvýšenému povědomí a znalostem odborníků i rodičů o autismu, zvýšenému věku rodičů při zakládání rodiny, geografickému shlukování rodin s postiženými dětmi například do velkých měst s dostupností dětských psychiatrů a odborné pomoci. Polovina případů nárůstu však zůstává nevysvětlena.

Jaké podpůrné prostředky pro zmírnění symptomů autismu se v současné době nejčastěji používají?

Autismus je duševní porucha, na kterou neexistuje příčinná léčba. Dostupnými medikamentózními možnostmi lze ovlivnit pouze dílčí průvodní příznaky a zlepšit tak začlenění se autisty do běžného života mezi ostatní. Konkrétně lze psychofarmaky ovlivnit výbušnost reakcí, projevy sebeubližování nebo agresivity vůči věcem či lidem, úzkost, strach, rozmrzelou náladu, nespavost. Cílem farmakoterapie je zlepšení celkového fungování autistického dítěte, umožnit mu lépe se zapojit v rodině i ve škole, zlepšit jeho vnímání sociálních signálů, pomoct ve vytváření přijatelných reakcí na okolí a lidi. Tím se zlepší kvalita života autistického dítěte i jeho rodiny.

Medikace je tedy nezbytná?

Nemusí být. Nezbytné jsou především nemedikamentózní přístupy, to znamená nastavit v prostředí rodiny předvídatelný a bezpečný řád, ve kterém se dítě či dospělý s autismem bude snadno orientovat, na minimum se sníží četnost změn prostředí jen na ty nevyhnutelné. Nezbytný je
i trpělivý přístup pečujících s porozuměním projevům poruchy. Rodiče dítěte musí být podrobně informováni a instruováni o vhodných, ale i nevhodných přístupech při péči. Včasné a správné přístupy rodiny a školy ve spolupráci s odborníky dokážou do značné míry projevy autismu kompenzovat, pomoct dětem s autismem naučit se sociálním a komunikačním dovednostem. Nedokážou ale autismus jako duševní poruchu vyléčit.

Přístup k autistickým dětem musí být tedy komplexní.

Naprosto. Sestává z podávání vhodně vybraných psychofarmak, pokud je to potřebné, péče speciálního pedagoga a behaviorálního terapeuta. Děti mají být vedeny v nácviku sociálních dovedností, velice účinná je metoda vizualizace a strukturace (TEACH) tak, aby dítě rozumělo světu kolem sebe a svému fungování v něm. Při specifickém individuálním přístupu, přiměřené pedagogické intervenci a vhodném školním zařízení v součinnosti s rodinou, lze očekávat zlepšení v řadě projevů a kompenzaci následků handicapu.

Neleží část odpovědnosti za pohodu autistických dětí i na veřejnosti?

Společnosti by samozřejmě prospěla výchova dětí a některých dospělých k toleranci k jinakosti, odlišnosti, včetně té související s psychickou poruchou. Ráda bych na tomto místě na veřejnost apelovala, aby se v případě podezření na poruchu autistického spektra u blízkého dítěte nevyhýbali odborné péči z důvodu strachu ze stigmatizace. Alternativní metody jako různé diety a rady léčitelů prokazatelně a s jistotou potíže nevyřeší ani nezmírní. Péče psychiatra či dětského psychiatra je založena na medicínských důkazech, je účinná a zacílená na konkrétní příznaky. Jejím cílem je zlepšení kvality života. Vhodnými doplňky lékařem ordinované léčby jsou i doplňky výživy jako omega mastné kyseliny anebo i přípravek Juvenil.

MUDr. Jela Hrnčiarová 

"Juvenil také pozitivně ovlivnil příznaky autismu u dětí v kategoriích pohybových projevů, reakcí na zrakové podněty, strachu a nervozity, neverbální komunikace a úrovně aktivity."

Těhotenství a kojení patří ke krásným, nicméně náročným obdobím. Pro každou ženu je nanejvýš důležité zabezpečit zdárný vývoj rostoucího miminka. Nároky na výživu stoupají, stejně jako potřeba větší péče a pohody. Právě tehdy může přijít vhod naprosto přírodní doplněk stravy. Komplexní, podporující a harmonizující. Juvenil kapky pomáhají maminkám zůstat ve formě a procházet těhotenstvím i kojením s úsměvem. Dětem pak poskytují bezpečný start do života.

Žádné tajemství, jen čistá příroda

Nastávajícím a čerstvým maminkám je možné samozřejmě doporučit pouze dokonale prověřený produkt. Přesně tím Juvenil kapky jsou. V posledních desetiletích prošly celou řadou výzkumů a studií, které potvrdily jejich složení, účinnost i zdravotní nezávadnost. Juvenil je zcela přírodní, neobsahuje alkohol, nemá žádné vedlejší účinky a je vhodný i pro děti a diabetiky.

Účinná látka je vyráběna dlouhou extrakcí živočišné tkáně. Díky tomu obsahuje látky, které jsou našemu tělu vlastní. V první řadě jde o nukleotidy v přirozených vazbách, okamžitě tělem využitelné. Kromě toho se v něm nacházejí krátké peptidy a kompletní skladba aminokyselin (včetně esenciálních). Všechny komponenty Juvenilu v kapkách jsou základem zdravé DNA. 

Klíčové benefity pro maminky i děti

Jedinečné složení kapek je prospěšné ženám v těhotenství, po porodu i během kojení. Jednou z mnoha schopností nukleotidů je totiž zvyšovat připravenost organismu k boji s virovou nebo jinou nákazou. Tělo si je dokáže vyrobit samo, nicméně je to energeticky a časově náročné. V Juvenilu jsou ale nukleotidy nachystány k okamžitému použití. Pomohou překonat náročné týdny vyčerpání, které těhotenství, porod a kojení přinášejí.

Juvenil kapky zároveň podporují rychlý růst tkání, krvetvorbu a správný vývoj nervové soustavy a imunitního systému miminka. V neposlední řadě je důležité zmínit zásadní úlohu nukleotidů v procesu regenerace a harmonizace mikroflóry v tenkém střevě. Právě ona je zodpovědná za imunitní procesy. Úprava poměru bakteriálních kmenů dokáže ovlivnit osu střevo-mozek, a tedy i nervovou soustavu. Jak dobře víme, v našem těle souvisí všechno se vším, takže rovnováha fyzických pochodů přináší rovnováhu psychickou.

Ještě zmiňme nezanedbatelnou úlohu, jakou hraje v životě dítěte kojení. Právě díky němu získává novorozenec nukleotidy, tolik potřebné ke kvalitnímu vývoji. Nejvíc nukleotidů obsahuje kolostrum (mlezivo), jeho množství ale během prvních tří měsíců kojení „spadne“ asi na polovinu. Proto je maminkám doporučováno dbát na pestrou stravu, aby zvýšenou spotřebu doplnily. Juvenil kapky jsou v tomto případě výborným zdrojem potřebných nukleotidů.

Bezpečné dávkování po kapkách

Juvenil kapky doporučujeme užívat kdykoli během dne, na lačno nebo po jídle. Můžete je přidat do nápoje, jogurtu či smoothie i přímo do úst. Neměly by ale přijít do kontaktu s ničím horkým. Mají nevýraznou chuť a jsou bezbarvé.

Během těhotenství a kojení můžete užívat 3 ml denně. Kapky jsou schváleny pro děti od 1 roku. Dětem od 1 roku podávejte 1,5 ml přípravku denně.

S ohledem na evropskou legislativu je nemůžeme schválit pro miminka, nicméně celá řada našich zákaznic, které nemohou kojit, je přidává například do mléčné výživy.

Výhodou kapiček jsou dokonalá čistota, snadné dávkování, šetrné složení, vynikající vstřebatelnost a příjemné užívání.

Všem maminkám přejeme, aby těhotenství a období kojení prožily v pohodě a plné sil. Juvenil kapky mohou být průvodcem tímto nádherným obdobím plným změn a nových začátků. Podpoří zdravý vývoj miminka a rodičům pomohou překonat všechny výzvy, které je na nové životní cestě čekají.

Věděli jste, že vaše tělo funguje v každém ročním období trochu jinak? Existují studie potvrzující sezonní změny nejen metabolismu vitaminu D, ale třeba i počtu imunitních buněk v krvi. Důvod je zřejmý: živé organismy reagují na změny okolní teploty, délky slunečního svitu, a dokonce i vlhkosti vzduchu. Co s tím? Dobře se připravit!

V létě fungujeme jinak než v zimě

Všichni víme, že třeba chřipku chytíme v listopadu pravděpodobněji než v červenci. Lékaři a vědci však pozorují obdobnou sezonnost i u jiných onemocnění. Některé neduhy, jako třeba srdeční choroby, revmatoidní artritida, roztroušená skleróza, diabetes 1. typu nebo psychické poruchy, souvisejí podle studie University of Cambridge se sezonními změnami fungování imunitního systému.

A kupodivu se to netýká jen Evropanů. „Je zajímavé, že lidé z Gambie vykazovali zřetelné sezonní rozdíly v počtu imunitních buněk v krvi, které korelovaly s obdobím dešťů (červen-říjen), během něhož se častěji objevují především infekční nemoci přenášené komáry, jako třeba malárie,“ popisuje autor studie. Proč se tak děje? Odborníci říkají, že za fascinujícím zjištěním musíme vidět aktivitu mnoha genů, stejně jako sezonní změny ve složení krve a tukové tkáně. Jde zkrátka o adaptaci nutnou pro přežití.

Jak zvládáme sezonní změny, rozhoduje naše imunita

Náročné zimní období vyžaduje změnu termoregulace a šetření energií, tedy jakýsi imunokompromis. Web National Library of Medicine uveřejnil závěry zkoumání fyziologických změn živočichů, v závislosti na ročním období, s jasným výsledkem: Vystavení krátkým dnům snižuje hladiny prolaktinu, melatoninu a dalších hormonů, čímž ovlivňuje funkci imunity.

Správně fungující imunita je zárukou plného fyzického a duševního zdraví. Na její kondici se spolupodílí celá řada orgánových soustav – od lymfatického přes trávicí a kardiovaskulární systém až po krvetvorbu v kostní dřeni. Optimální činnost všech systémů, včetně střevní mikroflóry, má vliv na to, jak dokážeme reagovat na potenciální ohrožení viry a bakteriemi. Zvlášť na podzim a v zimě je proto mimořádně důležité dbát na harmonizaci našeho organismu.

 Postarejte se o zdraví celé rodiny

Jakmile se rozloučíme s létem, měli bychom zaměřit pozornost na kondici své imunity. Snáze se vyhneme nejen nachlazení, ale i zánětům močových cest, trávicím potížím a únavě. Platí to pro děti (které jsou s příchodem do školních kolektivů vystaveny velké zátěži), rodiče (které čeká náročný závěr roku) i prarodiče (kterým se obranyschopnost významně snižuje).

• Kdykoli to jde, vyrazte ven

Aktivní pohyb na čerstvém vzduchu prohlubuje dech, zvyšuje počet bílých krvinek a snižuje stres. Můžete přidat také otužování – stačí pár vteřin studené sprchy každý den. Cvičte jógu, běhejte se psem, vyměňte alespoň někdy jízdu autem za chůzi. Pokud nemůžete ven, větrejte pravidelně svou kancelář i domácnost. Pobyt v nevětraných místnostech vede k únavě i ke vzniku alergií. Nahromadění oxidu uhličitého v místnosti způsobuje nejen bolest hlavy a únavu, ale také dlouhodobé zdravotní problémy.

• Vyspěte se do růžova

Během spánku produkuje tělo melatonin, jeden z nejsilnějších antioxidantů. Nenechte si ho vzít krátkým, nevydatným spánkem. Ideální délka pro dospělého člověka je stanovena na 7,5 hodiny denně. Spánek podpoříte omezením modrého světla před ulehnutím, pomáhá chodit do postele vždy ve stejný čas. Ke spánkové hygieně patří i odpoledne bez kofeinu, teplota v ložnici kolem 20 ⁰C, tma, kvalitní matrace a lůžkoviny z přírodních materiálů.

• Pečujte o svůj střevní mikrobiom

Uvědomte si, že 70 - 80 % imunitních buněk sídlí ve střevě. Aby fungovalo správně, je důležité konzumovat živiny obsahující vitaminy A, C, D3, K2 a E, ale také vlákninu a minerální látky, jako jsou selen a zinek. Mikrobiomu zároveň prospívají i fermentované potraviny. Ne nadarmo se říká, že střevo je druhý mozek. Na něm závisí, jestli se potýkáme s kožními problémy, potravinovou intolerancí, poruchami spánku i duševní nepohodou.

A ještě něco – pokud se vám nedaří naplňovat zásady zdravého životního stylu úplně stoprocentně, cítíte se oslabeni, žijete hekticky nebo je před vámi náročné období, sáhněte po vhodném doplňku stravy. Speciální patentovaná formule Juvenil® obsažená ve všech produktech řady Juvenil splňuje nejvyšší nároky na čistotu a obsahuje účinný komplex biologicky aktivních látek. Pomůže nejen při dlouhodobě snížené imunitě, ale urychlí i celkovou regeneraci, podpoří harmonizaci střevního mikrobiomu a posílí všechny orgánové soustavy.

Zůstaňte fit i během chladnější části roku. Zdravá imunita vám poskytne štít, se kterým prožijete podzim a zimu naplno.

Zdroje:

https://www.sciencedaily.com/releases/2015/05/150512112356.htm:

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/8987173/

Nepoužívejte antibiotika zbytečně, neukončujte léčbu předčasně, nepojídejte během terapie citrusy. Zapomeňte na mléko a pozor na slunce. A opravdu žádný alkohol! Zákazů, příkazů a doporučení, která v souvislosti s nejužívanější skupinou léků slýcháme, existuje spousta. Důvod je zřejmý: antibiotika jsou dobrým sluhou, ale zlým pánem. Co vám pomůže využít jejich potenciál a vrátit se do plného zdraví? Český imunolog doporučuje Juvenil kapky.

Nadužívání antibiotik vede k rezistenci

„Je dobré si připomenout některé základní informace týkající se užívání antibiotik,“ uvádí prof. RNDr. Aleš Macela, DrSc., imunolog, vědecký pracovník a emeritní profesor Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Ne nadarmo jde o léky vydávané pouze na lékařský předpis.

Posláním antibiotik je bakterie buď rovnou likvidovat, nebo potlačovat jejich růst. Léčí tak nejrůznější infekce, mohou být ale ordinována i preventivně. Celosvětově za ně utratíme miliardy dolarů ročně, bohužel však ve více než 50 % případů zbytečně. Lékaři je totiž mnohdy předepisují i tehdy, kdy bychom se bez nich dokázali obejít. Máme na mysli méně závažné projevy onemocnění, jiné než bakteriální původce onemocnění nebo ordinování dlouhodobého užívání širokospektrálních antibiotik namísto cílené léčby podložené specifickým vyšetřením.

Tak se stává, že baterie zvyšují svou odolnost vůči antibiotikům, což je obrovský problém (například při chirurgických výkonech nebo léčbě infekcí s fatálními dopady na zdraví). Ministerstvo zdravotnictví ČR dokonce uvádí, že v Evropě každý rok zemře 33 tisíc lidí, protože si „vybudovali“ vůči antibiotikům rezistenci. To znamená, že antibiotika takzvaně nezaberou a i banální infekce se může stát smrtelnou.

Specialisté varují a doporučují

Zásady, jak se během léčby antibiotiky chovat, najdete v příbalovém letáku. Když užíváte antibiotika, pamatujte, že mohou například:

• snižovat citlivost mikroorganismů, se kterými v budoucnu přijdete do kontaktu, na léčbu,
• poškozovat střevní mikroflóru (mikrobiom),
• vyvolat zažívací potíže,
• oslabit imunitní systém,
• způsobit bolesti hlavy či alergické reakce.

Narušení mikrobiomu přitom patří k mimořádně závažným negativním vlivům antibiotik. Antibiotika při průchodu organismem prostě zabíjí hlava nehlava a při eliminaci „zlých“ bakterií se nevyhnou se ani bakteriím, které jsou pro naše zdraví nepostradatelné. To může zejména u malých dětí zvýšit riziko zánětů střeva nebo vyvolat alergické reakce. Kvalita a zejména rovnováha přirozeného osídlení střeva bakteriemi (lidský mikrobiom) má navíc zásadní souvislost se správnou funkcí imunitního systému, produkcí některých vitaminů i ochranou těla před patogeny. Mikroorganismy „bydlící“ v našem střevě hrají roli ve vývoji obezity, kardiovaskulárních, autoimunitních, zánětlivých, nádorových, ale i psychických onemocnění.  

„V prvé řadě, pokud již antibiotika užívám, je dobré se u některých antibiotik vyhnout konzumaci mléka a mléčných výrobků, neměly by se rovněž konzumovat kyselé potraviny, i když je často doporučované kysané zelí, které doplňuje přirozené bakterie. Dále pak je důležité po určitou dobu být v rekonvalescenci, organismus je po dobrání antibiotik vyčerpaný, má oslabenou imunitu, a tak je náchylnější k následným nákazám, má rozhozený střevní mikrobiom, který je důležité obnovit pro psychické i fyzické zdraví člověka,“ potvrzuje Aleš Macela.

Škody pomůže napravit extrakt biologicky aktivních látek

O tom, že antibiotika někdy v životě potřebuje téměř každý, není nutné polemizovat. V odůvodněných případech, a po pečlivé volbě mezi úzkospektrým a širokospektrým přípravkem, mají nezastupitelné schopnosti. Jakmile léčba skončí, je ovšem nutné věnovat tělu náležitou péči.

„Přirozenou imunitu důležitou právě pro odolnost organismu k infekcím zlepšuje Juvenil, který působí jako imunomodulátor a zároveň jako psychobiotikum, prostřednictvím úpravy střevní mikroflóry. Přípravek Juvenil, který je doporučován ke stabilizaci střevní mikroflóry, podporuje přirozenou imunitu a je vhodným potravním doplňkem po antibiotické léčbě, nemá žádné vedlejší účinky ani není známa žádná kontraindikace, to znamená, že je naprosto bezpečný“ konstatuje imunolog.

Podle jeho názoru a zkušeností je vhodné se zařazením Juvenilu do jídelníčku počkat až po ukončení antibiotické léčby: „Užívání antibiotik trvá běžně okolo sedmi dní, pokud je Juvenil už užíván, je vhodné ho po tu dobu vysadit a pokračovat v aplikace po ukončení léčby. Pokud je Juvenil nasazován s cílem nápravy škod, začít je dobré ihned po dobrání antibiotik.“

Účinný komplex aminokyselin, antimikrobiálních peptidů a nukleotidů urychlí rekonvalescenci a pomůže s návratem do plné kondice. Při regeneraci po léčbě antibiotiky se nejlépe hodí Juvenil kapky, vhodné i pro velmi malé děti nebo osoby s polykacími obtížemi. Kapky je nejlepší podávat ráno před jídlem, v období zvýšených nároků na vnitřní rovnováhu organismu lze denní dávku zdvojnásobit. K takovým situacím patří i právě zmiňovaná, prodělaná terapie antibiotiky. 

Jakou roli hrají nukleotidy ve výživě novorozenců a kojenců?

Jeden z posledních tuzemských průzkumů ukazuje, že počet dětí, které jsou při odchodu z porodnice plně kojeny, dlouhodobě klesá. Téměř každá pátá žena nekojila v roce 2015 ani celé šestinedělí. Kojení přitom upevňuje vztah mezi matkou a dítětem, přináší psychický prospěch oběma a hlavně - mateřské mléko je nenahraditelným zdrojem důležitých látek. Patří k nim i nukleotidy.

Proč věnovat nukleotidům pozornost

Molekuly nukleotidů jsou přítomny v buňkách všech živých organismů i virů. Hrají zásadní roli v mnoha biologických procesech a jejich nedostatek má klíčový vliv na vitalitu každého jedince. Kromě toho, že jsou základními stavebními kameny nukleových kyselin RNA a DNA (které přenášejí genetickou informaci a odpovídají za činnost buněk), ovlivňují také nutriční a energetický metabolismus.

Zjednodušeně řečeno jsou nukleotidy odpovědné za správnou regeneraci tkání, obnovu kůže, krvetvorbu, rekonvalescenci po nemoci nebo operaci a především za plnohodnotnou imunitní odpověď. U malých dětí je důležité vyzdvihnout jejich úlohu při zrání centrálního nervového systému a rozvoj imunitního systému střeva.

Vysoká koncentrace v mateřském mléce

O tom, že kojení je nejlepším způsobem výživy novorozence, nemusíme diskutovat. Mateřské mléko obsahuje vše, co malý človíček potřebuje, včetně zmiňovaných nukleotidů. Jejich největší množství bylo zaznamenáno v kolostru (mlezivu); během týdnů a měsíců kojení množství nukleotidů v mléce postupně klesá – za tři měsíce zhruba na polovinu.

Přesto stále platí, že mateřské mléko obsahuje až 5krát více využitelných nukleotidů oproti mléku kravskému. Celková koncentrace nukleotidů je samozřejmě závislá na stravě matky. Dříve se odborníci domnívali, že si tělo vytváří dostatek nukleotidů „samo“, a to i v případě zvýšené potřeby. Ovšem výzkumy ukázaly, že je nutné dodávat je navíc také potravou.

Maminkám se proto doporučuje konzumovat maso (na nukleotidy nejbohatší), mořské ryby či měkkýše. A pokud to nestačí, nebo z nějakého důvodu není možné, zvolit vhodné potravní doplňky na přírodní bázi.

Nukleotidy jako součást mlék pokračovacích

Jak už jsme uvedli, kojenecká a dětská mléka připravovaná výhradně z kravského mléka jsou k zajištění zdravého růstu dítěte nepostačující. Teprve přidáním odpovídajícího množství nukleotidů mohou plnit potřebnou funkci, tedy dopřát dítěti zdravý a všestranný rozvoj i růst.

Pokud jde o děti předškolního a staršího věku, také zde je vyvážená nutrice, včetně dostatečného přísunu nukleotidů, zásadní. Zvláště, když žijí v průmyslově znečištěných lokalitách a jejich imunitní systém je vystaven dlouhodobé zátěži.

Věnujte nukleotidům ve stravě své i svých dětí dostatečnou pozornost. Podpoříte tak kondici celé rodiny a upevníte zdraví svých blízkých na dlouhá léta.

Patentovaný přípravek Juvenil obsahuje vysoké množství dietárních nukleotidů v přirozených a pro tělo nejlépe využitelných vazbách.

Nukleotidy: Látky s bezprecedentním nutričním významem

Bílkoviny, cukry, tuky a nerostné látky považují vědci za základní složky potravy už od první poloviny 19. století. O jejich nezbytnosti pro homeostázu není pochyb. Je ovšem pozoruhodné, že na významu tak podstatné součásti stravy, jakou jsou nukleotidy, se shodli až v 90. letech 20. století.

Jednoznačné důkazy o tom, že nukleotidy jsou z mnoha hledisek nepostradatelnou nutriční složkou a jejich nedostatečný přísun vede k oslabení imunity, poklesu jaterních funkcí či zpoždění vývoje centrální nervové soustavy, přináší řada studií a výzkumů.

Nukleotid je molekula složená z dusíkaté báze (adenin, guanin, thymin, cytosin nebo uracil), zbytku kyseliny fosforečné a pětiuhlíkatého monosacharidu. Pokud je oním monosacharidem ribóza, nazýváme nukleotid ribonukleotidem (základní stavební částice ribonukleové kyseliny - RNA), jde-li o deoxyribózu, říkáme mu deoxyribonukleotid (základní stavební částice deoxyribonukleové kyseliny -DNA). Nukleotid bez fosfátové skupiny se nazývá nukleosid.

Pro bližší pochopení významu nukleotidů je třeba zdůraznit, že jsou především stavebními jednotkami nukleových kyselin nalézajících se ve všech živých buňkách a virech. Nukleové kyseliny nesou genetickou informaci, která určuje stavbu a činnost buněk, a tedy celého organismu a podílejí se na jejím přenosu do znaků organismu. Nukleotidy plní i další funkce: například zastávají úlohu krátkodobých přenašečů energie, aktivují molekuly v řadě biosyntéz, jsou součástí vybraných enzymů (biokatalyzátorů) a specifické nukleotidy slouží jako signální molekuly. Deriváty nukleotidů jsou rovněž důležitými meziprodukty při biosyntéze sacharidů a lipidů. Nukleotidy přispívají ke kvalitě střevní flóry a vyzrávání střevní sliznice, jejíž zdraví je pro kondici celého těla naprosto klíčové, ovlivňují kvalitu a intenzitu imunitních reakcí.

Velké množství nukleotidů je třeba především k tvorbě DNA. Genetická informace musí být před každým dělením našich buněk zdvojena. Je totiž nezbytné, aby obě dceřiné buňky vzniklé dělením, měly stejnou kompletní dědičnou informaci jako buňka mateřská, ze které vznikly. Uvádí se, že dělící se buňka našeho organismu potřebuje na tvorbu replik svých molekul DNA řádově 10⁹ nukleotidů. Buňky se dělí při běžném růstu a obnově tkání, hlavně kůže, sliznic, při krvetvorbě nebo rozvoji CNS (ukazuje se, že učení v podstatě není nic jiného než růst nových axonových vláken z neuronů, které rovněž potřebují výstavbu podmíněnou dostatečným přísunem nukleotidů).

Zvýšené množství nukleotidů potřebujeme v době těhotenství (zárodek a plod přijímá všechny potřebné látky z krve matky) a kojení, v obdobích vývoje, růstu a stárnutí, infekčního a chronického onemocnění i rekonvalescence po operaci či těžké nemoci. Také zvýšený fyzický a psychický výkon a znečištěné životní či pracovní prostředí klade nadstandardní nároky na spotřebu nukleotidů.

Naše tělo si umí vyrobit nukleotidy samo (tzv. proces de novo). Původní předpoklad, že tělo si jich vyrobí dostatečné množství i v případech zvýšené potřeby, se ale ukázal jako mylný. Navíc je tato tvorba energeticky náročná. Klinickými studiemi i experimentálními pracemi bylo proto jednoznačně prokázáno, že nukleotidy jsou nepostradatelnou nutriční složkou a na jejich obsahu ve stravě je závislý harmonický vývoj každého jedince. Dietární nukleotidy (dNT) jsou jako DNA a RNA obsaženy v potravinách rostlinného i živočišného původu, jsou součástí takřka všech buněk. V hojné míře je ale obsahuje v podstatě jen maso, vnitřnosti, krev, morek a některé luštěniny, z nichž je ovšem tělo získává obtížněji. Významně přítomny jsou rovněž v mořských rybách, kaviáru, kvasinkách nebo měkkýších. Nenahraditelným zdrojem nukleotidů je přirozeně mateřské mléko (kojenecká a dětská mléka připravovaná z kravského mléka bez přidání dNT jsou k zajištění zdravého růstu nepostačující).

Výzkum účinků nukleotidů vede k doporučení suplementovat jejich nedostatečný příjem v potravě v době jejich zvýšené spotřeby nebo v případě nedostatečně pestré stravy (např. i u vegetariánů, veganů apod.) potravinovými doplňky. Toto doporučení je v souladu s vytyčenými cíli Světové zdravotnické organizace (WHO) zahrnutými v programu Výživa pro zdraví v 21. století, který je zaměřen na prevenci infekčních, kardiovaskulárních, nádorových a neurodegenerativních chorob ve snaze omezit stále rostoucí náklady na vývoj a výrobu klasických farmakologických léčiv. Lze jimi také předcházet zpožděním vývoje CNS, imunitního systému a celkového růstu u malnutrizovaných dětí. Výhodou využití potravin a doplňků obohacených o nukleotidy je také to, že organismus nemusí složitě zpracovávat běžnou stravu, ale získá je rovnou připravené k použití.

Podstatné množství dietárních nukleotidů obsahuje, podle provedených rozborů, potravní doplněk s chráněným označením Juvenil. Jde o efektivní, český přípravek, který je založený na originálních extraktech živočišných tkání. Jeho biologicky aktivní složky vykazují příznivý vliv na urychlení rekonvalescence, zmírnění stresu, zvýšení imunity a podporu celkové vitality. Patří k nim popsané nukleotidy, ale také volné i vázané aminokyseliny, proteiny, peptidy, lipidy a vitamíny.

V článku byly použity informace z prací RNDr. Petra Šímy, CSc.

Mikrobiom – náš bohatý vnitřní vesmír

Střevní mikrobiom je tvořen mikroorganismy (viry, bakteriemi, archei, houbami, prvoky) sídlícími v lidském střevě. Dominantními a nejvíce prostudovanými jsou zde však bakterie. Odhaduje se, že jich je více, než buněk celého našeho těla, jejich hmotnost je až 0,5 kg. Střevní mikroflóra obsahuje asi 600 druhů a přes 1000 bakteriálních kmenů (99% těchto bakterií však pochází z 30–40 nejběžnějších druhů), na gram stolice připadá přibližně 10¹² bakterií (asi 60%). Jejich genetická informace má až 140krát více genů, než mají naše vlastní buňky. Podle vědců spolu bakterie komunikují pomocí elektrochemických signálů stejně jako nervové buňky. Některé z nich s námi žijí ve vzájemně výhodném soužití (mutualisté, symbionti), jiné nás víceméně využívají (útočiště a potrava), ale neškodí nám (komenzálové) a další jsou pro nás škodlivé, způsobují nám mnohé potíže a nemoci (parazité, patogenní organismy). Toto rozdělení však není zcela přesné, neboť mnohé bakterie mohou svůj vztah k nám měnit v závislosti na podmínkách, ve kterých se právě nalézají a hranice mezi jednotlivými skupinami jsou neostré.

Složení střevní mikroflóry se v lidském těle po narození postupně vyvíjí (někdy se uvádí přítomnost některých kmenů už v prenatálním období). Střevo se začíná osídlovat už v průběhu porodu a velký význam má kojení. Kolem 3 let života se společenství bakterií ustálí díky složitým imunitním reakcím, typu stravy, způsobu života, dědičným dispozicím. Přesto toto komplikované a velmi specifické společenství neustále reaguje na měnící se podmínky - na naši stravu, pohyb, emoce, věk, léky, alkohol, kouření a další věci. Bakterie spolu žijí v jakémsi ozbrojeném příměří. Jeho smyslem je vytvořit rovnováhu, jejíž nastolení prospívá i nám – v tomto případě nás nejen neohrožují, ale dokonce jsou nezbytné pro naše zdraví. Kromě trávení se podílí na vývoji imunitního systému, zamezují růstu patogenních druhů, produkují některé vitamíny a zasahují do mnoha tělních funkcí. Rozmanitost střevního mikrobiomu hraje roli při rozvoji obezity (mikrobiota totiž ovlivňují využití energie z potravin), zánětlivých, nádorových, metabolických, psychických, alergických, autoimunitních i kardiovaskulárních onemocnění.

Klíčový je pro naše zdraví kontakt mikrobiot s imunitním systémem a trávicí trakt je orgánem, ve kterém dochází k jejich nejvýznamnější a nejkomplexnější interakci. Není proto náhodou, že přes 70 procent imunitních buněk sídlí právě ve střevech. Mikrobiom podmiňuje imunologickou rovnováhu, umožňuje efektivní imunitní reakce a brání kolonizaci patogenními mikroorganizmy. Imunitní systém ve střevních stěnách pak hlídá, aby se skrze tyto stěny nedostaly látky a mikroorganismy, které se nikam dál dostat nemají (bariérová funkce střevní sliznice). Neobvyklá šíře účinků mikrobioty na organizmus hostitele je způsobena částečně přímo, produkcí bioaktivních molekul, a částečně nepřímo, modulací buněčné a humorální odpovědi imunitního systému hostitele. Mikroorganismy jsou vlastně výcvikovým střediskem pro všechny složky našeho imunitního systému. Ten má ve vztahu k mikrobům nelehkou úlohu. Vzhledem k masivní kolonizaci organizmu musí jednak tlumit imunitní odpověď proti nepatogenním a současně spustit rychlou ochrannou odpověď proti patogenním mikrobům. Pokud dojde k porušení této rovnováhy, vzniknou onemocnění zánětlivá, autoimunitní anebo infekční.

Velmi zajímavá je komunikace střevního mikrobiomu s naším mozkem. Jejím prostřednictvím mikroflóra střeva ovlivňuje naši náladu a psychické funkce (například proces rozhodování, vnímání bolesti a stresu, spánek) - bakterie totiž produkují různé neuroaktivní látky (mluví se o ose mikrobiom–střevo–mozek). Velmi komplikovaný postup trávení potravy a vstřebávání živin, souhra všech zapojených orgánů, vyžaduje víc než 100 miliónů nervových buněk, které se nacházejí ve stěně trávicí trubice po celé její délce. Je jich asi tolik, kolik jich je v míše. Toto seskupení neuronů dostalo název - enterická nervová soustava (ENS) a je napojeno i na slinivku, žlučník, játra a další orgány. Spojení s mozkem probíhá přímými nervovými spoji (hlavně autonomním nervovým systémem, bloudivý nerv) a také prostřednictvím neurotransmiterů (hormony, transportní látky). Nervové buňky dovedou přijímat stimuly od mikroorganismů a jejich produktů a přenášet je do mozku. Zhruba 90 % informací jde z břicha do hlavy a přibližně 10 % obráceným směrem. Je jisté, že naše emoce ovlivňují například naše chutě, tedy i složení jídelníčku a následně složení mikrobiomu v našich střevech. A zřejmě i naopak, určitý mikrobiom vyvolává chutě na některé potraviny (ty, kterými se příslušné bakterie živí) a tím pádem i určité emoce. Ostatně není náhodou, že lidé, kteří mají dostatek pohybu a optimální jídelníček, mívají ve výborné kondici také mikrobiom, který jim pomáhá udržovat ideální váhu, bývají většinou dobře naladění a málo marodí.

Střevo a jeho extrémně složitý ekosystém (druhové složení, rozmanitost a stabilita) mají podstatný vliv na délku i kvalitu našeho života Má tedy smysl otázka, zda lze tento ekosystém upravit. Do jisté míry lze skutečně složení našeho střevního mikrobiomu ovlivňovat a to jak pozitivně, tak negativně. Významný negativní vliv je u antibiotické léčby, rovnováhu poškozuje především nezdravá strava, stres, kouření, alkohol, přemíra čistoty (snížení pestrosti mikrobiomu, nedostatek stimulů pro imunitní systém), chemické látky (herbcidy, pesticidy) a některé léky. Vedle vhodné stravy (ovoce, zelenina, bílé maso, kysané mléčné výrobky apod.), pohybu a úpravy životního stylu lze pozitivně ovlivnit mikrobiotu přímo, tj. podáváním probiotických bakterií (živé mikro-organismy, které, pokud jsou podány v dostatečném množství, vykazují zdraví prospěšné účinky). Probiotické bakterie jsou přítomné v některých potravinách (jogurty, sýry, kefír, kysané zelí atd.), potravinových doplňcích nebo v lékové podobě. Jejich přenos až do střev při perorálním užití je však u některých výrobků diskutabilní stejně jako množství, které by mělo léčebné účinky. Imunomodulační aktivita řady probiotických bakterií není dostatečně prozkoumána. Proto se zdá, že probiotika mají účinky především preventivní. Nejnovějším směrem ve využití probiotických bakterií k léčbě chorob je možnost přípravy a aplikace rekombinantních kmenů bakterií, které produkují biologicky aktivní molekuly, např. cytokiny s protizánětlivým účinkem. Mikrobiom lze modulovat také prebiotiky. Jsou to těžko stravitelné látky, které jsou ve střevě zdrojem živin pro prospěšné bakterie a tím podporují jejich zastoupení v mikrobiomu (většinou sacharidy, např. inulin, celulóza). Podobné účinky má i mateřské mléko, které obsahuje velké množství prebiotických sacharidů. Složení mikrobiomu se v závislosti na potravě mění rychle (změny jsou patrné už za 24 hodin), ale stejně rychle se vrací zpět při návratu k původní stravě. Tyto látky musí být proto užívány opakovaně. Symbiotika jsou potraviny mající charakter prebiotik i probiotik současně. Měnit střevní mikrobiom při léčbě chorob, které jsou spojeny s jeho určitým typem (ulcerózní kolitida, diabetus 2. typu, obezita, psychické choroby, autismus, Crohnova choroba) lze i transplantací střevní (fekální) mikroflóry (přenos střevní mikrobioty od zdravých dárců). Terapeutická účinnost však u těchto chorob nebyla zatím jednoznačně prokázána a je ve fázi zkoušek.

Mezi potravinové doplňky, u kterých se na základě provedených výzkumů ukázalo, že látky v něm obsažené ovlivňují množstevní zastoupení některých potenciálně škodlivých kmenů bakterií v mikrobiotě trávicího traktu a tím harmonizují její složení, patří Juvenil. Tento preparát obsahuje především dietární nukleotidy, které jsou nezbytné k dělení všech buněk, tedy i střevních a imunitních. Pro představu je možné uvést, že během 24 hodin se u dospělého člověka odbourá a je nahrazeno kolem 300g střevních buněk. Nukleotidy jsou také třeba při rozvíjející se imunitní odpovědi v důsledku množení imunitních buněk a při jejich diferenciaci do subpopulací. Při podávání Juvenilu bylo skutečně prokázáno významné posílení buněčné imunity (vybuzení slizniční imunitní odpovědi).

*mikrobiota =mikroorganismy – dříve mikroflóra, mikrobiom=soubor jejich genů, tyto pojmy se často nerozlišují, proto jsou volně použity i v tomto článku

V článku byly použity informace z prací Prof. MUDr. Heleny Tláskalové-Hogenové, DrSc., MUDr. Miloslava Kverky, Ph.D., Mudr. Michaela Gehrsona a PharmDr. Margity Slimákové a RNDr. Petra Šímy, CSc.

autor RNDr. Ivana Matěnová

Aminokyseliny a jejich význam pro plnohodnotný život

Aminokyseliny jsou organické kyseliny obsahující zpravidla nejméně jednu kyselou karboxylovou (COOH) skupinu a jednu zásaditou aminoskupinu (NH2), které se váží na atomy uhlíku. V přírodě jich je více než 300 druhů (různé zdroje uvádějí mezi 200-400). Některé z nich se podílejí na stavbě peptidů a proteinů. Molekuly aminokyselin jsou zde navzájem propojené peptidovou vazbou, což je druh kovalentní chemické vazby obsahující seskupení atomů –CO–NH–. Tak vznikají řetězce molekul označované jako peptidy. Tyto řetězce mohou být opět spojovány peptidovými vazbami a tím způsobem vznikají molekuly polypeptidů. Pořadí aminokyselin zde nazýváme primární strukturou. Polypeptidy o vysoké molekulové hmotnosti, které navíc získávají prostorové uspořádání (sekundární až kvarterní struktura), se nazývají proteiny - bílkoviny. Mohou být jednoduché nebo složené, jestliže obsahují také nebílkovinnou složku (např. glykoproteiny, lipoproteiny).

Aminokyseliny, které se nepodílejí na stavbě bílkovin, slouží organismům často jako zásobárna dusíku. Proto je můžeme ve větších množstvích nalézt zejména v semenech a kořenech rostlin. Většina těchto aminokyselin je navíc toxická, protože u nepřizpůsobených organismů mohou zasahovat do metabolismu primárních aminokyselin. Pokud jsou tyto aminokyseliny začleněny do proteinů, mohou způsobit ztrátu jejich biologické funkce. Z tohoto důvodu patří k jedné z účinných zbraní organismu proti predátorům. Některé z neproteinogenních aminokyselin a jejich deriváty hrají roli v metabolismu energeticky bohatých sloučenin, nebo mají vliv na osmózu. Slouží také jako zdroj uhlíku k syntéze různých látek v organismu, podílejí se na přenosu vzruchů mezi nervovými buňkami (např. adrenalin, noradrenalin, dopamin), ovlivňují růst buněk (spermin, spermidin), vznikají z nich pigmenty nebo histamin (je nezbytný pro komunikaci mezi buňkami, rozšiřuje cévy a zajišťuje svalové stahování a uvolňování, významnou roli hraje během trávení tuků, při tvorbě krve a hojení ran, pomáhá regulovat rytmus den/noc atd.).

Hlavní úlohou aminokyselin je však budovat peptidy a bílkoviny, jejichž biologické vlastnosti jsou dány druhem aminokyselin, které je tvoří, jejich pořadím, eventuálně jejich vzájemnými prostorovými vztahy. Na této tvorbě se podílí 20 aminokyselin, které se nazývají biogenní. Peptidy mají různé biologické účinky - ovlivňují fyziologické systémy (hormony – např. oxytocin), jsou součástí enzymatických systémů, mají funkci neurotransmiterů (např. endorfin), antibiotik (např. gramicidin) nebo živočišných, rostlinných a mikrobiálních jedů. Bílkoviny mají také v těle mnoho důležitých funkcí. Jsou to látky stavební (např. kolagen, elastin), zajišťují pohyb (aktin, myozin), mají funkci transportní (např. hemoglobin), skladovací, ochrannou a obrannou (protilátky), řídící i regulační (např. inzulín, glukagon), mohou být zdrojem energie. Někdy se živé organismy dokonce označují jako nukleoproteinové komplexy (nukleo – nukleové kyseliny). Vztah mezi nukleovými kyselinami a bílkovinami je vlastně základem existence živé hmoty. V nukleových kyselinách je zapsána genetická informace, která určuje, jak bude naše tělo vypadat a fungovat. Tato dědičná informace se realizuje přes bílkoviny, které mají v tomto případě funkci biokatalyzátorů (enzymů) - urychlují a řídí chemické reakce v živých organismech. Lze říci, že výsledkem těchto metabolických reakcí jsou znaky organismu. V podstatě se pořadí nukleotidů, které tvoří nukleové kyseliny, přepisuje do pořadí aminokyselin, jež tvoří bílkoviny. Tento děj se nazývá translace, probíhá v buňce na útvaru zvaném ribozóm. Tři za sebou jdoucí nukleotidy kódují jednu aminokyselinu, která se zapojí do řetězce vznikajícího peptidu. Dá se říci, že bez bílkovin by nebyl život a bez aminokyselin by nebyly bílkoviny, takže význam aminokyselin je zřejmý.

Z hlediska výživy lze proteinogenní aminokyseliny dělit na esenciální, které si tělo nedokáže samo vytvořit a musíme je proto přijímat v potravě či prostřednictvím potravních doplňků a neesenciální, které si tělo vytvořit dokáže. Esenciálními aminokyselinami jsou valin, leucin, izoleucin, fenylalanin, tryptofan, lyzin, methionin a threonin. Arginin a histidin se označují jako semiesenciální, protože jejich syntéza v těle není dostatečná pro podporu růstu. Jsou tedy esenciální pouze pro děti a mláďata. Ostatní aminokyseliny, tedy glycin, alanin, asparagin, kyselina asparagová, glutamin, kyselina glutamová, serin, tyrozin, cystein a prolin patří k neesenciálním. Tělo si je dokáže vytvořit a tím i částečně pokrýt jejich potřebu pro organismus. Nemusejí být proto zahrnuty do každodenní stravy, i když jsou rovněž důležitou složkou výživy. Nemusíme být totiž schopni vyprodukovat jich dostatečné množství v případě jejich větší spotřeby (stres, některé nemoci). Potřebu aminokyselin pro výstavbu proteinů limituje ta aminokyselina, která je pro daný účel nejméně přístupná. Proto je nutné udržovat jejich vyvážený přísun v potravě. Výrobky řady Juvenil obsahují široké spektrum aminokyselin (esenciální aminokyseliny jsou zde zastoupeny kompletně) a mohou tak doplnit organismu jejich potřebu.

Hlavní význam esenciálních aminokyselin v lidském těle:

Valin je nezbytný pro udržení mentálního zdraví a emocionální klid. Jeho nedostatek může způsobit nespavost a problémy s kognitivními funkcemi mozku.

Leucin je důležitý pro syntézu peptidů a proteinů, podporuje růst a regeneraci svalů a kostí. Nedostatek leucinu se může projevit zvýšenou únavou.

Izoleucin je primárně složkou svalové tkáně kde kontroluje energetickou bilanci. Nedostatek izoleucinu může způsobit třes svalů či pomalejší regenerací tkání (hojení ran).

Fenylalanin je prekurzorem neurotransmiterů dopaminu či epinefrinu. Jeho nedostatek v organismu může způsobit únavu a problémy s pamětí.

Tryptofan je aminokyselina nutná pro vznik neurotransmiterů serotoninu a melatoninu, které regulují spánek, náladu či pocit bolesti.

Lyzin reguluje tvorbu důležitých výkonných molekul, jako jsou hormony či enzymy, funkčně se podílí na regeneraci tkání po poranění či chirurgickém zákroku.

Methionin je nezbytný pro dobrou kondici kůže, vlasů a nehtů, napomáhá odstraňovat nebezpečné těžké kovy z organismu, na druhé straně přispívá k absorpci selenu a zinku.

Threonin je nezbytný pro udržení zdravé kůže, je součástí kolagenu a elastinu, díky nim je pleť pevná a pružná.